PŘEDNÁŠEJÍCÍ
1.ČESKOSLOVENSKÁ KONFERENCE COVID-19
MEZIOBOROVÁ KONFERENCE
přednášející imunologická sekce
prof. RNDr. Jaroslav Turánek, DSc.
Jaroslav Turánek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biochemie, v roce 1982 zde získal titul RNDr. Po absolutoriu strávil několik let ve výzkumných ústavech Akademie věd, kde se věnoval enzymologii a získal titul CSc. Více než třicet let pracoval postupně jako vedoucí několika laboratoří a oddělení ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, kde se věnoval praktickému výzkumu rekombinantních vakcín, molekulárních adjuvans, nanosystémů pro cílení protinádorových a antimikrobiálních léčiv.
Působí jako vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník na ICRC, na Lékařské fakultě University Palackého v Olomouci, na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a na Fakultě chemie VUT Brno. V posledních dvaceti letech zorganizoval dvanáct odborných mezinárodních konferencí zaměřených na oblasti imunologie, nanotechnologie, farmakologie a vakcinologie. Aktuálně je vedoucím výzkumu a vývoje v soukromé společnosti C2P NEXARS. Je autorem nebo spoluautorem více než stovky odborných publikací a autorem nebo spoluautorem několika patentovaných technologií v oblasti farmakologie.
Přednáška Vakcíny proti covid-19: farmakologické a biotechnologické aspekty, analýza vakcín a výsledky
Přednáška je zaměřena na současné vakcíny proti infekci covid-19, které jsou používané v ČR a ve světě. Budou probrány mechanismy účinku genetických vakcín a aspekty pozorovaných vedlejších reakcí v souvislosti s faktory jako jsou biodistribuce, velikost nanočástic a jejich složení. Bude pojednáno o metodách testování kvality jednotlivých vakcín s ukázkami struktury některých vakcín. Představena bude unikátní metoda průtokové nanocytometrie pro charakterizaci vakcín.
prof. Mgr. MUDr. Milan Raška, Ph.D.
přednosta Ústavu imunologie FN Olomouc, proděkan pro zahraniční vztahy a General Medicine na Univerzitě Palackého
Hlavní zájmy vědecké činnosti:
Imunologické a genetické faktory hostitelské rezistence, modulace imunitní odpovědi proti infekci, DNA vakcinace, imunitní dysbalance spojená s rozvojem alergických a autoimunitních nemocí, studium patogeneze infekcí HIV, Borrelia burgdorferi, Candida albicans, Trichophyton mentagrophytes.
MUDr. Hana Zelená, Ph.D.
Absolventka 3. LF UK v Praze
Atestace z neurologie a z lékařské mikrobiologie
Ph.D. v oboru epidemiologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové
Vedoucí Oddělení virologie a zástupce vedoucího Centra klinických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě
Vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry
Vedoucí Laboratoře pro vysoce rizikové patogeny BSL3
Konzultantka Antibiotického střediska ZÚ se sídlem v Ostravě
Členka Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP)
Členka Rady expertů pro sestavení podmínek testování, přípravy a průběhu přesunu sportovců na ZOH v Pekingu 2022
Reprezentantka ČR v EVD-LabNet (Emerging Viruses Laboratory Network – Evropská Laboratorní expertní skupina pro importované a nově se objevujících virové infekce v rámci ECDC)
Členka Společnosti pro lékařskou mikrobiologii (SLM JEP)
Členka Centra bayesovské inference 4BIN
Předsedkyně a zakládající členka SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků)
Přednáška Význam stanovení protilátek proti SARS-CoV-2
Přítomnost protilátek je spolehlivějším důkazem o proběhlé infekci a následné imunitní odpovědi než pouhá pozitivita PCR, protože protilátkami prokazujeme navíc i proběhlou imunitní reakci na infekci. Citlivější metodou VNT spolehlivě detekujeme neutralizační protilátky u některých osob po prodělání infekce, i když zároveň mají negativní výsledek IgG imunochemickou metodou (EIA, CLIA).
Rozlišujeme 2 základní významy stanovení protilátek:
1. Protilátky jako diagnostický marker prodělané infekce. V tomto případě pozitivita protilátek znamená, že dotyčný v minulosti prodělal infekci, v jejímž důsledku proběhla specifická imunitní odpověď. Nezáleží na konkrétní naměřené hodnotě (hladině). Každá pozitivita znamená, že infekce proběhla. Jde o marker proběhlé infekce a zároveň surrogátní marker komplexní imunitní odpovědi včetně slizniční a buněčné. V této indikaci je dostačují kvalitativní výsledek pozitivní / negativní. Výsledek lze uplatnit bez výhrad pouze u osob, které nebyly vakcinovány, protože u očkovaných nerozlišíme, zda jsou protilátky pouze postvakcinační nebo i postinfekční. Zde by se mohlo uplatnit doplňkové stanovení protilátek proti NP, které vytvářejí pouze osoby po infekci (ovšem ne všichni, u všech očkovaných tedy nelze proběhlou infekci pomocí protilátek spolehlivě zjistit). U nevakcinovaných osob je přítomnost protilátek v jakémkoliv množství spolehlivým důkazem o prodělání infekce. Víme, že reinfekce jsou vzácné a symptomatické reinfekce s vážným průběhem dokonce extrémně vzácné. Lze proto říci, že jakákoliv pozitivita protilátek u neočkovaných jedinců znamená s vysokou mírou jistoty, že dotyčná osoba je imunní vůči opakované infekci a pravděpodobnost, že by někoho mohla nakazit, je minimální. (To samozřejmě neznamená, že očkovaní po prodělání jsou nakažlivější, ale nelze u nich prokázat pomocí anti S1 protilátek, že infekci prodělali.)
2. Protilátky jako korelát protiinfekční ochrany. V této indikaci se uplatní stanovení protilátek především u očkovaných. Ukazuje se, že očkovaní mohou onemocnět i přesto, že mají po očkování protilátky. Lze předpokládat, že míra ochrany (včetně ostatních složek postvakcinační imunity) klesá s klesající hladinou protilátek. Především u očkovaných je tedy žádoucí stanovit tzv. protektivní hladinu protilátek. Na základě empirie a dosavadních zkušeností navrhujeme za prozatímní protektivní hladinu 2-násobek hodnoty cut-off. Tato by měla být dále upřesněna na základě dat o průlomových infekcích ve vztahu k naměřeným hladinám protilátek.
Délka ochrany. Podle dostupných dat trvá při přítomnosti postinfekčních protilátek ochrana minimálně 7 měsíců. Podle dat z ÚZIS víme, že osoby s reinfekcemi se prakticky nevyskytují na JIP a celkově v nemocnicích minimálně, přičemž jako reinfekce se hodnotí opakovaná nákaza od počátku evidence (rok a půl). S ohledem na tyto skutečnosti je zcela bezpečné dobu ochrany po prodělání nákazy stanovit na 6 měsíců, pravděpodobně i déle. Podle recentní populační studie z Izraele chrání postinfekční imunita déle než pouhá imunita postvakcinační. Neočkované osoby po prodělání nemoci před více než 12 měsíci mají 3x menší pravděpodobnost opakování nákazy než osoby, které infekci neprodělaly a byly vakcinovány dvěma dávkami před 6-8 měsíci. Platnost postinfekční imunity by měla být prodloužena v souladu s těmito poznatky.
RNDr. Jiří Šinkora, Ph.D.:
Imunolog se specializací na časný vývoj imunitního systému, interakce bezmikrobních experimentálních modelů s baktériemi a viry, modely lidských autoimunitních onemocnění, slizniční imunitu.
Po gymnáziu vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor biofyzika. V roce 1997 získal doktorát (PhD.) v oboru imunologie na Mikrobiologickém ústavu Akdemie věd, v dizertační práci se věnoval oblasti vývoje imunity prasat před narozením a krátce po narození.
Výzkumná činnost: v letech 1988 až 2002 – oddělení gnotobiologie v Novém Hrádku, Mikrobiologický ústav Akademie věd.
Významné zahraniční stáže: ID-DLO, Lelystad (Holandsko), výzkum slizničních vackín proti prasečímu viru Aujeszkého (1996, 6 měsíců). Iowa Univeristy, USA (1998, 6 něsíců), výzkum časného vývoje thymu (brzlíku) a repertoáru B buně (protilátek).
Od roku 2003 aplikační specialista v oboru průtokové cytometrie ve společnostech Dakocytomation (2003 – 2007) a Becton Dickinson (2007 – dnes).
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.:
Jiří Beran vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Základní atestaci z hygieny a epidemiologie složil v roce 1988. Epidemilogii se od konce 80. let minulého století věnuje intenzivně jak na akademické půdě, tak v praxi. V roce 2002 byl jmenován profesorem v oboru epidemiologie. Je ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Zabývá se vývojem očkovacích látek, řešil i problematiku zvlášt virulentních nákaz.
Přednáška Covid-19 očima epidemiologa, aneb o příčině a následku
Epidemiologický pohled na správný konceptu příčiny a následku. Špatný pohled je virus jako příčina a následek v pozitivitě v testu, kdežto správný koncept je příčina rovná se nemocný člověk a následek je úmrtí. Od toho se budou také odvíjet postupy, co v epidemii dělat, zda je možné vymezit rizikovou skupinu, jak ji chránit, jak zastavit proud lidí do nemocnice a další spojené otázky.
prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D.:
Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D. je mezinárodně uznávaným imunologem a alergologem. Po studiu lékařství na UK v Praze a ve Vídni působil v letech 1990 – 2000 dále na univerzitách ve Vídni a ve Spojených státech, kde se na UAB specializoval na slizniční imunologii. Vytvořil mj. kandidátní vakcíny.
Zabývá se principy bezpečného očkování, slizniční imunitou, imunopatologií, diagnostikou a léčbou poruch imunity, imunodeficiencí, alergických a autoimunitních chorob. Věnuje se komplexnímu vývoji zdraví populace, včetně projektu CELSPAC. Je garantem celostátní prospektivní studie PROSECO sledování dynamiky protilátek proti SARS-CoV-2 viru, která je největší prospektivní studií covid-19 ve střední a východní Evropě. Vyvinul mezinárodně využívané imunologické vyšetřovací metody. V ČR mj. zavedl do praxe neinvazivní screeningové vyšetření vrozených poruch imunity TREC a KREC ze suché krevní kapky, schválené vládou ČR. Je autorem učebnic pro studenty medicíny a recenzentem posledního anglického vydání oxfordské učebnice Základy klinické imunologie s překladem do českého jazyka (Triton, 2018).
Je členem Národního institutu pro zvládání pandemie vytvořeného novou vládou ČR. Zasazuje se o včasnou léčbu covid-19, která je imunologická, včetně správné interpretace protilátek po infekci i po vakcinaci, významných pro zvládání pandemie.
prof. RNDr. Omar Šerý, Ph.D.:
Ústav biochemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
Hlavní vědecké zájmy: buněčná a molekulární fyziologie, patofyziologie, neurobiologie, neurofyziologie, molekulární psychiatrie, klinická mikrobiologie
MUDr. Soňa Peková, Ph.D.:
Soňa Peková vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, ale už během studia jí to táhlo do laboratoře a po studiích si dále doplňovala vzdělání a začala se naplno věnovat mikrobiologii a molekulární genetice. V letech 1998 až 2009 působila postupně v několika ústavech Akademie věd a v letech 2005 až 2009 také v Laboratoři klinické biochemie, hematologie a imunologie Nemocnice na Homolce. Mezi lety 2009 a 2019 působila jako vedoucí laboratoří molekulární diagnostiky – humánní i veterinární – v soukromém sektoru.
Letité zkušenosti z vědy, výzkumu a laboratorní praxe v současnosti uplatňuje ve své soukromé laboratoři. Její laboratoř Tilia Laboratories byla na jaře 2020 první nestátní institucí, která vyvinula účinnou metodu testování na SARS-CoV-2 a provedla testy v době, kdy se v ČR objevily první případy nákazy covidem. Je autorkou či spoluautorkou řady odborných článků a publikací.
RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.:
Studoval matematické modelování na Matematicko- fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, rok strávil díky prestižnímu Fulbrightově stipendiu v Chicagu, kde se věnoval studiu chování kapalin v porézním prostředí. Učí matematiku všude tam, kde ho nechají.
Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd, a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Věnuje se bayesovské inferenci, Data Science, strojovému učení, matematickému modelování, průmyslové matematice a podobným kratochvílím. Je spoluzakladatelem Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků – SMÍŠ. Je také spoluzakladatelem hnutí za správnou, tedy bayesovskou inferenci 4BIN, které sdružuje znalce, kriminalisty, lékaře a matematiky a klade si za cíl prosadit metody správného usuzování při znaleckém hodnocení ve forenzních vědách.
MUDr. Alena Dernerová:
Česká politička a lékařka, od ledna 2017 senátorka za obvod č. 4 – Most. Tento úřad zastávala již v letech 2010 až 2016. V období 2012 až 2016 a opět od roku 2020 zastupitelka Ústeckého kraje, od roku 2002 zastupitelka města Most.
Po maturitě na mosteckém gymnáziu vystudovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci začala pracovat jako sekundární lékařka na dětském oddělení mostecké nemocnice. Atestaci absolvovala v oboru dětská neurologie
prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.:
Od roku 1979 pracuje jako chirurg a onkolog v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, zprvu jako sekundární lékař, posléze docent, ředitel ústavu (2000-2001), náměstek ředitele pro rozvoj, vědu a výuku (2002-2008) a jako odborný lékař (2008-2010). Po výpovědi pro nadbytečnost pak pracoval přechodně v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a v Nemocnici Jihlava jako onkochirurg.
Od roku 2014 dosud je opět ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně.
1999 – 2002 proděkan pro vědu a výzkum a 2003 – 2010 po dvě funkční období děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR. Poradce předsedy vlády pro zdravotnictví.
Autor více než 200 odborných prací, spoluautor několika odborných monografií a učebních textů
MUDr. Jitka Chalánková:
Nezávislá senátorka za obvod č. 62 – Prostějov, v letech 2010 až 2017 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2004–2014 zastupitelka Olomouckého kraje.
Po gymnáziu absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působila v nemocnici v Prostějově, kde získala atestaci v oboru dětské lékařství. Jako dětská lékařka pracovala do roku 1995, v současnosti v daném oboru pracuje na částečný úvazek. Je také společnicí nestátního zdravotnického zařízení, které se zabývá lékařskou diagnostikou.
přednášející klinická sekce
MUDr. Andrea Málková:
Praktická lékařka, působí v Centru komplexní medicíny Brno. Zakladatelka Iniciativy nezávislých lékařů a vědců, platformy propojující lékaře a vědce napříč obory. Pořadatelka 1. československé konference covid – 19.
Přednáška Prevence, léčba a zdravotní komplikace SARS-CoV-2 a úskalí vakcinace pohledem praktického lékaře
Vliv prevence a časné léčby na průbéh onemocnění a vznik long covid. Kazuistiky. Doporučené postupy při léčbě covid-19 pro praktické lékaře. Nežádoucí účinky vakcín – kazuistiky. Vliv vakcinace na zdravotní stav očkovaných .
MUDr. Anna Urbanová:
Po gymnáziu vystudovala všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Získala atestace z pediatrie a nástavbového dorostového lékařství. Aktuálně působí jako praktická lékařka pro děti a dorost v Přešticích.
Přednáška Děti a mladiství a onemocnění covid-19
Statistika onemocnění covid-19 u dětí a mládeže. Imunita dětí a mládeže versus nutnost očkování na covid-19. Dlouhodobé dopady mRNA na zdraví dětí a mladistvých.
MUDr. Andrej Janco
Absolvent Lekárskej fakulte Univerzity P.J.Šafárika v Košiciach.
Po štúdiu LF UPJŠ začal pracovať na Klinike anesteziológie, resuscitácie a intenzívnej medicíny vo Fakultnej nemocnici Trieda SNP v Košiciach. Počas základnej vojenskej služby pracoval ako lekár – anesteziológ v armádnej nemocnici Klatovy na Šumave v Čechách. November 1983 – máj 1996 pôsobil na 1. oddelení metabolickej intenzívnej starostlivosti (ktoré založil) vo Fakultnej nemocnici v Košiciach. Od roku 1994 pôsobil ako riaditeľ Polikliniky KVP v Košiciach. Jeden z prvých lekárov – špecialistov založil 1. obezitologickú ambulanciuu v Slovenskej republike. V súčasnosti sa špecializuje na liečbu obezity, cukrovky, ochorení tráviaceho systému, metabolických a výživových porúch. Pracuje v súkromnej Internej- diabetologickej- metabolickej ambulancii JAAT Style, s.r.o. na Poliklinike KVP v Košiciach.
Vedecko-výskumná činnosť: Spoluautor 1. československej učebnice o obezite, niekoľko medzinárodne publikovaných carentovaných diel, autor a spoluautor desiatok publikácií a stovky prezentácií a populárnych vedeckých prednášok v médiách. Autor medzinárodného patentu pre prístroj na automatické dávkovanie inzulínu. Odborné pobyty v zahraničí v Nemecku (Düsseldorf), Dánsku (Kodaň), Grécku (Githio), Taliansku (Neapol), Španielsku (Valencia), Českej republike (Zlín) a aktívnej účasti na desiatkach odborných podujatí v zahraničí.
Člen Asociácie pre štúdium diabetu (EASD) a obezity. V rokoch 2002-2006 viceprezident Slovenskej obezitologickej asociácie.
Od roku 1998 je prezidentom Slovenskej lekárskej únie špecialistov, jej spoluzakladateľom. Prostredníctvom profesnej organizácie sa snaží aktívne vplývať na právne vedomie kolegov a iných zdravotníckych pracovníkov, poukazovať na deformity v legislatíve a zmeniť smerovanie zdravotníctva v SR.
Přednáška Princípy propagovanej prevencie, profylaxie a liečby covid-19
Mechanizmus účinku očkovacích látok a therapeutík propagovaných ako lieky proti covid-19 vo svetle ich skutočnej bezpečnosti a účinnosti.
MUDr. Lukáš Pollert:
Anestezilog, intenzivista
Po absolutoriu Univerzity Karlovy působil na interně v Ústřední vojenské nemocnici, později zde přešel na urgentní příjem. Aktuálně působí jako anesteziolog ve Fakultní nemocnici v Motole. Je členem transplantačního týmu profesora Roberta Lischkeho.
Je bývalým vrcholovým sportovcem, olympijským vítězem a držitelem stříbrné medaile ve vodním slalomu z Olympijských her v Barceloně a Atlantě.
Přednáška Dynamika těžkého covid-19
Zkušenosti s těžkými průběhy nemoci covid-19 na kardiochirurgickém JIPu. Komplikace agresivní podpůrné pomoci umělé plicní ventilace, mimotělního oběhu, antikoagulační terapie. Plicní ventilátor jako vražedný nástroj.
MUDr. Vladimír Čížek:
Lékař centra vaskulárních intervencí v rámci interního oddělení, specializován v oboru angiologie a lymfologie, funkční licence intervenční angiologie, lymfologie, soudní znalec v oboru angiologie
Absolvent LF UP Olomouc, po absolutoriu působil na interně, specializoval se na kardiovaskulární systém, od roku 2001 působí ve Vaskulárním centru Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. + Sagena s.r.o. Frýdek-Místek.
Je spoluautorem monografie Vaskulární diagnostika a intervenční výkony a autorem či spoluautorem cca 20 odborných článků a uveřejněných přednášek ve sbornících.
Přednáška Cévní komplikace covidu-19 a vakcín
Autor krátce rozebere problematiku Covidu-19 jako systémového vaskulárního onemocnění, oficiální doporučení pro antitrombotickou prevenci a léčbu a přehled možných kardiovaskulárních komplikací vakcín.
MUDr. Jaroslava Chlupová:
Neuroložka. Bývalá vrcholová basketbalistka, trenérka dětí a mládeže, zakladatelka projektu LOKOMOCE.
MUDr. Iva Hermanová:
Gynekologie a porodnictví
Absolventka LF Masarykovy univerzity v Brně. Po absolutoriu pracovala ve FN Brno, Nemocnici Ivančice a Nemocnici Milosrdných bratří v Brně. Od roku 2014 má vlastní ambulantní praxi.
prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D, MBA:
Dvacet pět let pracovala na I. Interní klinice Fakultní nemocnice v Olomouci, kde založila oddělení preventivní kardiologie, od roku 2010 pracuje jako přednostka Klinicky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace.
V průběhu kariéry složila 5 atestačních zkoušek. Je autorkou více než 150 odborných článků a knih. V rámci působení jako náměstek pro léčebnou péči Fakultní nemocnice Olomouc zaváděla systém kvality léčebné péče a byla členkou Rady kvality MZ ČR. Od roku 1994 působí ve správní radě Nadačního fondu Pro srdce Hané, který se zasloužil o vybudování kardiochirurgické kliniky ve Fakultní nemocnici Olomouc a od roku 2002 se věnuje hlavně popularizaci prevence srdečních onemocněn.
Osm let působila jako proděkanka Lékařské fakulty UP v Olomouci, kde stála u zrodu Centesima- centra pro simulační medicínu. Byla opakovaně členkou akademického senátu LF a UPOL. Je členkou několika odborných společností, kde působila opakovaně v různých výborech. Byla dvakrát zvolena do Zastupitelstva statutárního města Olomouc, kde působila hlavně v oblasti zdravotnictví a ekologie.
Přednáška Kardiální postižení v rámci pandemie nemoci covid-19
V přednášce jsou shrnuty poslední poznatky o kardiálním postižení v rámci onemocnění covid-19 a v souvislosti s očkováním proti této nemoci.
MUDr. Ján Lakota, CSc:
Specialista hematologie a transfúzní medicíny.
Absolvent Univerzity Komenského v Bratislavě a řady zahraničních stáží. V roce 2004 provedl první autologní transplantaci na světě ex vivo expandovanými mezenchymálními kmenovými buňkami intrakoronárně u pacientů s ischemickou kardiomyopatií. V současnosti působí ve výzkumných pozicích na několika pracovištích, včetně Biomedicínského centra a Centra experimentální medicíny Slovenské akademie věd.
Přednáška Nežiaduce účinky očkovania proti SARS CoV-2 a ich patofyziologické vysvetlenie
Pri očkovaní proti vírusu SARS CoV-2 sa vyskytujú niektoré klinické patologické fenomény, ktoré sa pri iných druhoch „klasických“ vakcín doteraz nevyskytli, resp. boli pozorované extrémne zriedkavo. Pochopenie patofyziológie daných procesov umožňuje vysvetlenie klinických obrazov ako aj ich možnú kauzálnu liečbu. V prezentácii budú spomenuté niektoré z nich, predovšetkým poruchy kardiovaskulárneho, nervového a imunitného systému.
Ing. Mgr. Pynelopi Cimprichová:
Farmaceutka a ekonomka.
Vystudovala Farmaceutickou fakultu na Universitě Komenského v Bratislavě a Podnikohospodářskou fakultu na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Po absolutoriu na FaF UK pracovala několik let v lékárně na různých postech a následně ve farmaceutické firmě Ratiopharm. Poté měla několik let na starosti ceny a úhrady léčiv na Ministerstvu zdravotnictví. Od roku 2007 je jednatelkou společnosti, která se specializuje na ceny, úhrady, registrace a nežádoucí účinky léčiv.
přednášející právní a společ. sekce
prof. Michal Klíma:
Působí na Metropolitní univerzitě Praha jako politolog a rektor. Přednášel na Vysoké škole ekonomické a Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Zabývá se postkomunismem, komparací demokracií, klientelismem, stranickými a volebními systémy. V roce 2015 publikoval knihu Od totality k defektní demokracii. V roce 2020 mu vyšla kniha Informal Politics in Post-Communist Europe.
V době covidové uveřejňuje texty o oslabení právního státu a občanské společnosti, cenzuře a autocenzuře, policejních excesech, projevech stádnosti a vymývání mozků, fenoménu ideologie versus věda.
Přednáška Politologické aspekty epidemie – rizika pro demokracii
Doba covidová postavila na hlavu převládající politologické poučky o hrozbách demokracii. Až dosud panovala shoda, že demokracii nejvíce ohrožuje klasická demontáž systému brzd a protivah v rámci institucionálního uspořádání a také nízká úroveň politické kultury. Avšak nikdo nepředpokládal, že doba covidová vytvoří unikátní prostředí pro nástup autoritářských metod a erozi demokracie.
Mezi hlavní znaky mimořádné doby covidové patří tyto společenské jevy:
1/ Vznik novodobé ideologie dobra s programem nevídaného sociálního inženýrství;
2/ většinová mediální sféra jako ústřední hybná síla a na ni navázaný kartel zájmů;
3/ hlavním nástrojem manipulace a kontroly chování mas se stal strach, čili exaltovaná atmosféra paniky a kultu smrti;
4/ stav studené občanské války ve smyslu rozpolcení pospolitosti, a tedy rozbití občanské společnosti a vytvoření obrazu vnitřního nepřítele;
5/ účelový rozkol vědecké obce;
6/ rozklad právního státu;
7/ spojené domácí a zahraniční vlivy.
JUDr. Tomáš Nielsen:
V advokacii působí od roku 2006. Předtím působil jako šéfredaktor časopisu Technologies & Prosperity a ředitel rozvoje TUESDAY Business Network.
Ve své praxi se dlouhodobě věnuje internetovému a mediálnímu právu, včetně ochrany osobnosti, soukromí a osobních údajů. Přednášel na Právnické fakultě UK a na ČVUT. Je také držitelem ocenění Právník roku v oblasti IT za rok 2018 a je autorem řady publikací. Od března 2020 se věnuje problematice ochrany základních práv a svobod a principů demokratického právního státu v souvislosti s kroky vlády a dalších orgánů ČR při řešení koronavirové krize. Je zakládajícím členem ProLibertate – Institutu práva a občanských svobod.
JUDr. Peter Weis:
Peter Weis je advokát a konateľ právnickej kancelárie Weis & Partners.
JUDr. Marica Pirošiková:
Absolventka Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Od ukončenia právnickej fakulty v roku 2000 pôsobila v Kancelárii zástupcu Slovenskej republiky pred Európskym súdom pre ľudské práva, v rokoch 2002 až 2007 ako spoluzástupkyňa a od roku 2007 do roku 2020 ako zástupkyňa Slovenskej republiky v konaní pred Európskym súdom pre ľudské práva.
V súčasnosti pôsobí ako advokátka, ako aj na Katedre občianskeho práva Právnickej fakulte Univerzity Mateja Bela a na Katedre medicínskeho práva SZU. Je autorkou či spoluautorkou mnohých odborných publikácií s tematikou ľudských práv a autorkou množstva odborných článkov.
Je externou členkou pedagogického zboru Justičnej akadémie SR. Ako expert Rady Európy prednáša problematiku judikatúry Európskeho súdu pre ľudské práva a výkonu rozsudkov aj v zahraničí. Na pôde Rady Európy pôsobila vo Výbore expertov pre skvalitnenie mechanizmov ochrany ľudských práv (DH-PR), vo Výbore expertov k účinným prostriedkom nápravy vo vzťahu k neprimeranej dĺžke konania (DH-RE), vo Výbore expertov pre reformu Európskeho súdu pre
ľudské práva (DH-GDR) a bola aj členkou Skupiny expertov na systém Európskeho dohovoru o ľudských právach (DH-SYSC). Pôsobila ako členka Komisie pre rekodifikáciu Občianskeho súdneho poriadku a Komisie pre rekodifikáciu občianskeho práva. Je čestnou členkou Asociácie rodinných sudcov.
V roku 2016 jej Severský výbor pre ľudské práva vo Švédsku pri príležitosti oslavy 20. rokov svojho založenia udelil cenu za mimoriadnu odvahu, súcit a humanitárnu angažovanosť pre deti a rodiny, ktoré sa bez naliehavej potreby stali obeťami systémov sociálnej starostlivosti v Európe. V novembri 2019 jej Spoločnosť priateľov detí z detských domovov Úsmev ako dar udelila ocenenie „za významnú dlhoročnú pomoc pri obhajobe práv detí v ťažkých životných situáciách”.
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová:
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová je advokátkou s působností v celé ČR. Je výraznou autoritou v oblasti veřejného práva včetně práva ústavního; ve své advokátní praxi se specializuje zejména na ústavně garantovaná práva územních samospráv, kde zastupuje obce, města a kraje. Dosáhla řady precedentních rozhodnutí jak u Ústavního soudu, tak u soudů nejvyšších. Ve svém oboru přednáší, je autorkou řady odborných publikací a stovek odborných článků. Působí v redakční radě Moderní obce, a je známou blogerkou. Má zkušenosti rovněž z politiky, už více než patnáct let se však věnuje jen své profesi. V té získala v roce 2019 prestižní ocenění Právník pro oblast správního práva.
Do veřejného prostoru se vrátila, jak sama říká, poněkud neplánovaně, avšak výrazně, až v souvislosti s aktuální situací, když začala důsledně vystupovat proti porušování základních lidských práv a svobod, proti zneužívání moci k vydávání bezdůvodných a diskriminačních opatření, a především tvrdě vystoupila a vystupuje proti diskriminaci dětí. To vše ji nakonec přivedlo do institutu Pro Libertate, kde jí bylo nabídnuto členství. Je tak dnes jednou z výrazných tváří boje o zachování základních principů právního státu v každodenním životě lidí. To má i jeden poněkud kuriozní efekt – lidé jí nyní často píší, aby kandidovala na prezidentku ČR, což ona sama chápe zejména jako ocenění své práce pro obyčejné lidi. “Právo nemůže být mocensky zneužíváno k prosazování zájmů kohokoliv, lež nemůže být nikdy žádným opatřením prohlášena za pravdu, a cenzura, umlčování a dehonestace odborníků s jinými názory na cokoliv je prvním krokem k totalitě. Jako člověk, který totalitu zažil, k tomu nemohu mlčet. Existence právního státu je důležitá pro každého z nás.”
Přednáška Přehled protiústavních kroků politiků a metody obrany
Přehled protiústavních kroků politiků za poslední rok – populární formou, a shrnutí metod a možností, jak podobným krokům bránit v roce 2023. Jaký musí být cíl? Donutit politiky k respektování základních principů právního státu, ústavního pořádku a Listiny základních práv a svobod, a vytvořit na jejich základě zcela nová pravidla, jež nás nebudou rozdělovat, ale naopak vytvoří opět svobodný prostor pro normální život v naší zemi, který nás jako národ stmelí.
Ing. Jaroslav Chalupský:
Jaroslav Chalupský je český politik, manažer, ekonom a podnikatel, od roku 2020 senátor za obvod č. 15 – Pelhřimov, od roku 2018 zastupitel a od roku 2020 radní města Jindřichův Hradec, nestraník za Svobodné.
Vystudoval jindřichohradecké Gymnázium Vítězslava Nováka a později Fakultu managementu Vysoké školy ekonomické, která sídlí v Jindřichově Hradci. Následně na fakultě tři roky vyučoval jako odborný asistent. Posléze pracoval v nadnárodní korporaci v Praze a na ústředí v USA. Později začal podnikat v Jindřichově Hradci, Pelhřimově a Praze, má patnáct let zkušeností v maloobchodu. Zároveň pomáhá jako specializovaný konzultant na strategické řízení, projektové zavádění změny a řízení kvality.
V komunálních volbách v roce 2018 byl zvolen jako nezávislý na kandidátce subjektu „Hradec srdcem a rozumem + Svobodní“ zastupitelem města Jindřichův Hradec.V červnu 2020 se navíc stal neuvolněným radním města a v říjnu 2020 byl zvolen senátorem.
Doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.:
Vedoucí Katedry hospodářské politiky a proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.
MVDr. Jiří Urbánek, MBA:
Původním vzděláním veterinární lékař, který pracoval většinu kariéry na manažerských pozicích ve farmaceutickém průmyslu s primárním zaměřením na marketing a propagaci léčivých přípravků. V současnosti působí jako byznysový poradce, školí manažery i prodejní týmy jak v ČR, tak v dalších zemích, a přednáší studentům MBA programů.
Přednáška Etické aspekty propagace vakcíny proti covid-19
Prolomení tradičních bariér vstupu léčiva na trh, jimiž jsou třetí fáze klinických studií a především pak kliničtí lékaři, během epidemie covid-19. Podhlášenost nežádoucích účinků léčiv a její společenské dopady. Zboření etických a zákonných hranic propagace léčiv směrem k laické veřejnosti u vakcíny proti covidu.
Markéta Dobiášová:
Markéta Dobiášová je česká reportérka, moderátorka a dramaturgyně. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2003 působila v České televizi jako investigativní reportérka pořadu Reportéři ČT a od března do června 2015 uváděla pořad 168 hodin. Od března 2020 do začátku září 2020 působila na televizní stanici CNN Prima News, kde měla na starosti vedení investigativního týmu. Z CNN Prima News odešla do Seznam Zpráv (listopad 2020 až srpen 2021). Aktuálně působí jako redaktorka Reflexu, kde se věnovala kauzám kolem vydávání protipandemických opatření ministerstva zdravotnictví.
kpt. Bc. Tomáš Ježek:
Certifikovaný specialista na zajišťování digitálních důkazů na oddělení kybernetické kriminality Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje.
Předseda Krajské odborové organizace ProLibertate Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje.
Krajský koordinátor policejní struktury složené z policistů, kteří nesouhlasí s diskriminací a porušováním ústavnosti v souvislosti s pandemií covid-19 a kteří vyslovili svůj nesouhlas v Deklaraci IZS.
Absolvent Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kde se profiloval v oblasti psychologie, státní zkouška z filosofické antropologie, sociálních věd, dějin Evropy a skeletového překladu.
Propagátor vytvoření nové společnosti založené na vzájemné úctě.
Přednáška Kam až jsme to nechali zajít?
Představení iniciativy čkĺenů IZS, která nekončí tím, že zrušili vyhlášku o povinném očkování. Nutnost se propojovat, vytváření synergické spolupráce, krize autorit. Zodpovězení dotazů.
Emma Šlopková:
Medička, studentka 5. ročníku Všeobecného lékařství na 1. LF UK
Michael Kopecký:
Medik, student 6. ročníku Všeobecného lékařství na 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a 3. ročníku Psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.